Ctihodný lord hraje golf. Právě se chystá odpálit míček, když v dálce zazní pohřební hudba a objeví se pohřební průvod. Lord smekne klobouk, přestane hrát a čeká až průvod přejde. Jeho spoluhráč poznamená:
„Pane, vy jste úžasný. Oni vyprovázejí na poslední cestu úplně cizího člověka a vy smeknete a přestanete hrát. To je fantastické!“
A lord odpoví: „Jak to cizího člověka? Dvacet let mi byla dobrou ženou!“
•••••
„Jean, běžte zalít trávník!“ „Ale Pane, vždyť prší!?“ „Nevadí, vezmi si deštník!“
•••••
„Jean, lady dnes nepřijde na večeři?“
„Ne sire, ráno jste ji ráčil zastřelit.“
„Ach ano. Teď si vzpomínám. Netušil jsem, že bude tak dlouho naštvaná.“
•••••
„Jean, může mít citrón nožičky?“
„Ne, pane.“
„Tak to jsem si zase vymačkal do čaje kanárka!“
•••••
„Jean, nachystejte mi kulovnici, půjdeme na ryby.“
„Ale pane, nebylo by lepší vzít si udici?“
„A vy si myslíte, Jean, že když budu vyhrožovat rybáři udicí, tak mi nějakou rybu dá?“
•••••
„Jean prší venku?“
„Ano pane.“
„Tak jdi vyvenčit rybičky!“
•••••
„Jean, přiložte do krbu.“
„Bohužel, sire, není čím.“
„Dobře, Jean, přiložte mou vzácnou vykládanou komodu.“
„Je mi líto, sire, ale spálili jsme ji předevčírem.“
„Tak přiložte mou cennou sbírku knih.“
„Tou jsme topili včera.“
„Dobře tedy. Obětuji to nejcennější, co mám. Přiložte mého loveckého psa.“
„Bohužel, sire. Shořel hned po vaší lady.“
•••••
„Jean, přineste mi klavír.“
„Proč pane?“
„Zapomněl jsem si na něm doutník.“
•••••„Jeane, kolik je tady stupňů?“
„Šestnáct, mylorde.“
„Jeane, a kolik stupňů je venku?“
„Čtyři, mylorde.“
„Tak otevři okna, ať je tady dvacet!“
•••••
Lord: „Jean, prší před hlavním vchodem?“
Jean: „Ano, pane.“
Lord: „Tak půjdeme vedlejším.“
•••••
Lord si vyjde na hon a sluha mu přivede smečku chrtů a popřeje mu pěkný lov. Lord odejde za kopec a je slyšet střílení a řev. Po chvíli se lord vrací a sluha se ho ptá jaký byl lov.
„Dobrý, velice dobrý, akorát došli chrti.“
•••••
Lord spí a najednou se ozve strašná rána. Lord se probudí a volá: „Jean, Jean, co to bylo?“
„Klid, Lorde, to jen kočár zatočil do vedlejší ulice.“
„Aha, aha, aha, ... A CO TA RÁNA?“
„Víte, Lorde, ona tam žádná nebyla.“
•••••

Sedí lord v salónu a snídá. Najednou krach, bum, prásk, do salónu se probourá auto. Lord nehne ani brvou a pozve řidiče ke stolu. Po anglicky vydatné snídani se zeptá:
„Pane, kam vlastně máte namířeno?“
Řidič mu odpoví: „Do Liverpoolu.“
„To jste měl kratší přes kuchyň“ na to lord.
•••••
Sluha John čeká v přístavu na svého pána, který se vrací z cest.
„Co je nového, Johne?“ táže se lord Edward.
„Celkem nic, Vaše lordstvo.“
„Půl roku jsem mimo Anglii a tady se zatím nic nestalo?“
„Snad jen to, že kos, který denně zpíval na javoru před vaším oknem již nezpívá pane.“
„Mohl byste mi říci proč nezpívá?“
„Protože ten javor už neexistuje,“ odpovídá John.
„Proč neexistuje, Johne?“
„Shořel, Vaše lordstvo.“
„Proboha, kdy?“
„Ten den kdy shořel Váš zámek.“
„Můj zámek shořel, Johne?“
„Ano, ten den kdy lady Victorie upadla v ložnici s hořícím svícnem v ruce.“
„A proč upadla, Johne?“
„Zřejmě v rozčilení Vaše lordstvo.“
„Ona se rozčílila?“
„Ano, když se polekala, že ji někdo viděl s tím vousatým podkoním.“
„Ale to přece není nic nového, Johne.“
„Vždyť jsem říkal, vaše lordstvo, že se nic nového nestalo.“
••••Sluha John čeká v přístavu na svého pána, který se vrací z cest.
„Co je nového, Johne?“ táže se lord Edward.
„Celkem nic, Vaše lordstvo.“
„Půl roku jsem mimo Anglii a tady se zatím nic nestalo?“
„Snad jen to, že kos, který denně zpíval na javoru před vaším oknem již nezpívá pane.“
„Mohl byste mi říci proč nezpívá?“
„Protože ten javor už neexistuje,“ odpovídá John.
„Proč neexistuje, Johne?“
„Shořel, Vaše lordstvo.“
„Proboha, kdy?“
„Ten den kdy shořel Váš zámek.“
„Můj zámek shořel, Johne?“
„Ano, ten den kdy lady Victorie upadla v ložnici s hořícím svícnem v ruce.“
„A proč upadla, Johne?“
„Zřejmě v rozčilení Vaše lordstvo.“
„Ona se rozčílila?“
„Ano, když se polekala, že ji někdo viděl s tím vousatým podkoním.“
„Ale to přece není nic nového, Johne.“
„Vždyť jsem říkal, vaše lordstvo, že se nic nového nestalo.“
•••••