V letadle letí manažer, poslanec, policajt, tramp a farář. Pilota ranila mrtvice a letadlo se řítí k zemi. Cestující se rozhlížejí po kabině a zjistí, že mají o jeden padák méně, než by potřebovali. Rozhodují se tedy, kdo se má zachránit.
První padák vezme manažer a říká: „Já jsem pro naší firmu nepostradatelný. Kdybych přišel o život, tak firma určitě zkrachuje.“ A vyskočil.
Druhého padáku se chopí poslanec: „Já zastávám ve sněmovně velmi důležitou funkci a těžko by za mě hledali náhradu. Takže snad pochopíte...“ A vyskočil.
Třetí se ozve policajt: „Já jsem z policistů na okrese nejchytřejší, takže pro policii by to byla strašná ztráta...“ A také vyskočil.
Farář se podívá na trampa a říká: „Synu, jsi mladý, máš život před sebou – vezmi si ten poslední padák. Já už jsem starý a má životní pouť se stejně chýlí ke konci. Budu se modlit a snad mi Bůh pomůže...“
„Děkuji vám otče,“ říká s klidem tramp, „ale padáky zbyly pro nás oba. Ten nejchytřejší totiž vyskočil s mým báglem...“
•••••
Policajt přijde do kina a koupí si vstupenku. Po pěti minutách se vrátí zpátky k pokladně.
„Promiňte, ale mohl bych dostat ještě jednu vstupenku?“
„Ale vždyť jsem vám teď jednu prodala!“
„To máte pravdu, ale támhleta paní mi ji přetrhla.“
•••••
Policajt si koupil v obchodě jedno balení kuliček proti molům. Druhý den přišel znovu a koupil další balení.
„To jich potřebujete tolik?“ diví se prodavač.
„Celý den je po těch molech házím, ale zasáh’ jsem jen jednoho.“
•••••
Policajt jde po ulici a začne se mu chtít na velkou. Nikde kolem veřejné záchodky, tak odběhne do blízkého parku, vleze do chroští, stáhne kalhoty a dřepne. Za chvíli vyběhne z křoví s vyděšeným výrazem a volá na kolemjdoucí: „Lidé, stala se mi hrozná věc. Já jsem potratil!!“
„To neni možný,“ říká jeden bezdomovec, který seděl na blízké lavičce a jde se tam podívat. Když se vrátí, uklidňuje policajta: „Klid, ty vole, dyť jsi posral žábu!!“
•••••
Dva policisté neměli kde bydlet, a tak si koupili vyřazené spací vagóny. Za pár dní se sešli a povídají si, jak si kdo bydlí.
„Já to mám dobré,“ povídá první. „Akorát mám ve vagóně nápis »Nekuřáci« a tak musím chodit kouřit ven.“
„Jéé ty se máš,“ povídá druhý. „To já mám na záchodě cedulku »Používat jen za jízdy« a než ten vagón roztlačím, tak se podělám.“
•••••
Na policii přijímají nováčka. Velitel s ním má pohovor a chce si zjistit, jak je na tom s inteligencí a vůbec se znalostmi. Dává mu i otázky z kultury. Najednou musí velitel nutně odejít. Zavolá si zástupce, ať to s nováčkem dokončí.
„Na co se ho mám ptát?“ zeptal se zástupce.
„Třeba, kdo napsal Romeo a Julii.“
Za hodinu se velitel vrátil a vidí, že nováček se válí v krvi a sotva chroptí.
„Proboha, co se tu stalo?!“ obrátil se velitel na zástupce.
„Dalo to fušku šéfe, ale nakonec se přiznal: Romeo a Julii napsal on a jeho brácha...“
•••••
Dva policajti honí zloděje. Ten přeskočí zeď a utíká dál.
Když ke zdi přiběhnou policajti, obrátí se jeden na toho druhého a říká: „Udělej mi kozu, až můžu přelézt.“
„Mééééé...!“
•••••
Do mléčného baru přišel příslušník SNB v civilu a vyslovil své přání:
„Prosil bych koblížky a čaj.“
„Koblížky nejsou,“ ohlásila vedoucí.
„Tak koblížky a kafe.“
„Dyť vám říkám, že koblížky nejsou.“
„Ježíšmarjá, tak koblížky a kakao.“
Vedoucí běžela k telefonu, vytočila přímou linku náčelníka, protože příslušníka v civilu velice dobře znala a zoufale pravila:
„Soudruhu náčelníku, prosím vás, ihned sem přijďte, nebo se zblázním, mám tu potíže s jedním vaším podřízeným.“
Náčelník přiběhl za pár minut, poslal příslušníka pryč a pravil:
„Tak copak provedl?“
Vedoucí začala trpělivě líčit své utrpení:
„Chtěl koblížky a čaj, já mu říkám, že koblížky nemáme a on, že tedy chce koblížky a kafe. Já mu znovu povídám, že koblížky nejsou a on vám, soudruhu náčelníku, na mě vybafne, abych mu dala koblížky a kakao. To je hrůza, co?“
Náčelník se rozčílil a začal křičet:
„To je blbec, co? Měla jste ty koblížky vzít a omlátit mu je o hlavu!“
•••••
Do policejního sboru přijali nového policajta. Před nástupem do služby si ho předvolal náčelník.
„Hlavně si zapamatuj, že střílet do lidí je u nás zakázané!“
„A v kterých měsících?“
•••••
Policie pořádá se kulturní akci – hromadný zájezd na Figarovu svatbu. Dva policajti přinesou bomboniéru a kytici. Velitel je kárá a vysvětluje, že to není normální svatba, ale opera.
„Teď dělá chytrýho.“ říká ten jeden z postižených. „Když jsme ale minule šli na Labutí jezero, tak měl plný kapsy housek.“
•••••
Dva policajti jdou po chodníku a vidí 5 korun a jeden říká druhému:
„Proč nesebereš těch 5 korun?
„Já se ti za 5 korun neohnu!
„Ty blázne, vždyť s tím se dá telefonovat!
„Tak to už je něco jiného!
Zvedne 5 korunu, přiloží si ji k uchu a křičí: Halóóó...
•••••
Jak poznají policajti, že je vypuštěný rybník?
Když se práší od vesel.
•••••
Jak odumírá mozková buňka policisty?
Osamělá.
•••••
Kolik policistů je zapotřebí k tomu, aby udělali čokoládový dort?
Deset. Jeden utírá máslo a devět jich loupá lentilky.
•••••
Dva policajti jdou po kolejích. Jeden říká:
„Ty koukni, ty kolejnice se tam v dálce spojují. Pojďme se tam podívat.“
Jdou, jdou a kde nic tu nic. Najednou se jeden z nich ohlédne:
„Ty koukni, ten konec je na opačné straně. Pojďme tam.“
Tak se otočili a šli zpátky.
Vtom ale vyběhl na ně jakýsi železničář: „Co se mi tu motáte po trati!?“
A policajti sa uraženě ohradí: „My nejsme žádní potrati, my jsme policisté!“
•••••
Dva policajti najdou v rajónu mrtvolu. Jeden říká:
„Hele, odtáhneme ji tamhle k sousedům, ať ji nemáme ve svém rajónu. Víš, co je s tím práce?“
„No dobře!“
V sousedním rajónu jdou dva jiní policajti a vidí mrtvolu. Jeden říká:
„Podívej, ona se vrátila!“
•••••
Dva policisté leží ztraceni na pouští. Jeden povídá druhému: „Vystřel do vzduchu, třeba nás někdo uslyší.“
Druhý vystřelí, ale nikdo nepřijde.
O několik hodin později povídá ten první: „Vystřel do vzduchu, třeba nás teď někdo uslyší.“ Druhý vystřelí, ale nikdo nepřijde.
O několik hodin později povídá ten první: „Zkus zase vystřelit do vzduchu, možná nás nyní někdo uslyší.“ „Nemohu,“ povídá ten druhý, „už mi došly šípy.“
•••••